Subtropické zahradnictví KRUH

Jiřinky (kaktusovité vysoké) jsou původem z Mexika a používáme je především k řezu a jako solitéry. Jedná se o plnokvěté odrůdy s okvětními lístky srolovanými do trubičky. Hlízy vysazujeme k opoře tak, aby kořenový krček byl min. 8–10 cm hluboko. Volíme slunné stanoviště, chráněné před větrem a dobře prokypřenou humózní půdu. Výhony včas zaštipujeme, čímž docílíme statného, keřovitého, bohatě větveného tvaru. Zvláště velké květy získáme vyštipováním postranních poupat. Soustavné kvetení si zajistíme odstraňováním odkvetlých květních úborů. Během vegetace je vhodné rostliny přihnojovat, nejpozději však do konce července. Na podzim po prvních mrazech odřízneme stonky cca 10 cm nad kořenovým krčkem, hlízy opatrně vyjmeme z půdy, očistíme, osušíme a skladujeme při 4–6 °C v písku či rašelině.

Jiřinky (kaktusovité vysoké) jsou původem z Mexika a používáme je především k řezu a jako solitéry. Jedná se o plnokvěté odrůdy s okvětními lístky srolovanými do trubičky. Hlízy vysazujeme k opoře tak, aby kořenový krček byl min. 8–10 cm hluboko. Volíme slunné stanoviště, chráněné před větrem a dobře prokypřenou humózní půdu. Výhony včas zaštipujeme, čímž docílíme statného, keřovitého, bohatě větveného tvaru. Zvláště velké květy získáme vyštipováním postranních poupat. Soustavné kvetení si zajistíme odstraňováním odkvetlých květních úborů. Během vegetace je vhodné rostliny přihnojovat, nejpozději však do konce července. Na podzim po prvních mrazech odřízneme stonky cca 10 cm nad kořenovým krčkem, hlízy opatrně vyjmeme z půdy, očistíme, osušíme a skladujeme při 4–6 °C v písku či rašelině.

Jiřinky (leknínokvěté) jsou původem z Mexika a používáme je především k řezu a jako solitéry. Jedná se o plnokvěté odrůdy mající až 25 cm velké květy, které jsou tvořeny širokými, jazykovitými okvětními lístky. Hlízy vysazujeme k opoře tak, aby kořenový krček byl min. 8–10 cm hluboko. Volíme slunné stanoviště, chráněné před větrem a dobře prokypřenou humózní půdu. Výhony včas zaštipujeme, čímž docílíme statného, keřovitého, bohatě větveného tvaru. Zvláště velké květy získáme vyštipováním postranních poupat. Soustavné kvetení si zajistíme odstraňováním odkvetlých květních úborů. Během vegetace je vhodné rostliny přihnojovat, nejpozději však do konce července. Na podzim po prvních mrazech odřízneme stonky cca 10 cm nad kořenovým krčkem, hlízy opatrně vyjmeme z půdy, očistíme, osušíme a skladujeme při 4–6 °C v písku či rašelině.

Jiřinky (pomponkovité) jsou původem z Mexika, používáme je především k řezu a jde o nejdéle kvetoucí skupinu jiřin. Jedná se o plnokvěté odrůdy s kompaktními kulatými květy 5 cm velikými, které jsou tvořené trubkovitými okvětními lístky. Hlízy vysazujeme k opoře tak, aby kořenový krček byl min. 8–10 cm hluboko. Volíme slunné stanoviště, chráněné před větrem a dobře prokypřenou humózní půdu. Výhony včas zaštipujeme, čímž docílíme statného, keřovitého, bohatě větveného tvaru. Soustavné kvetení si zajistíme odstraňováním odkvetlých květních úborů. Během vegetace je vhodné rostliny přihnojovat, nejpozději však do konce července. Na podzim po prvních mrazech odřízneme stonky cca 10 cm nad kořenovým krčkem, hlízy opatrně vyjmeme z půdy, očistíme, osušíme a skladujeme při 4–6 °C v písku či rašelině.

Kala - Ďáblík je původem z jižní Afriky a je zajímavý především exoticky tvarovanými různobarevnými květními toulci určenými k řezu. Rostlinám nejvíce vyhovuje středně těžká půda dobře zásobená humusem. Dřívějšího kvetení dosáhneme, pokud rostlinu v únoru – březnu předpěstujeme v květníku s rašelinou. Kala nejlépe roste na světlém místě (ne však na přímém úpalu) při teplotě do 18 °C. Bezprostředně po výsadbě rostliny intenzivně zaléváme, přihnojujeme a větráme. V květnu rostliny založíme do venkovních záhonů a necháme na plném slunci a bez zálivky po dobu 2 měsíců. Období klidu je nezbytné pro založení květů. Během této doby vynecháme hnojení, nezaléváme a snížíme teplotu na 12–15 °C. Květenství se sklízejí, když je toulec ještě částečně zavinutý. Ve váze vydrží 10–14 dnů.

Kala - Ďáblík je původem z jižní Afriky a je zajímavý především exoticky tvarovanými různobarevnými květními toulci určenými k řezu. Rostlinám nejvíce vyhovuje středně těžká půda dobře zásobená humusem. Dřívějšího kvetení dosáhneme, pokud rostlinu v únoru – březnu předpěstujeme v květníku s rašelinou. Kala nejlépe roste na světlém místě (ne však na přímém úpalu) při teplotě do 18 °C. Bezprostředně po výsadbě rostliny intenzivně zaléváme, přihnojujeme a větráme. V květnu rostliny založíme do venkovních záhonů a necháme na plném slunci a bez zálivky po dobu 2 měsíců. Období klidu je nezbytné pro založení květů. Během této doby vynecháme hnojení, nezaléváme a snížíme teplotu na 12–15 °C. Květenství se sklízejí, když je toulec ještě částečně zavinutý. Ve váze vydrží 10–14 dnů.

Kalokvět patří mezi trsnaté trvalky a pochází z jižní Afriky. Je zajímavou ozdobou skalek, teras, balkonů nebo střešních zahrad. Rostliny pěstujeme na slunném stanovišti v propustné, na humus bohaté půdě. Kalokvět během vegetace vyžaduje bohatou zálivku, vyvážené přihnojování a není mrazuvzdorný. Rostliny je nejlépe nechat přezimovat v zimní zahradě při 1–8 °C.

Montbrecie (křešina) pochází ze střední a jižní Afriky a používáme jí do skupinových výsadeb. Výborně se hodí i k řezu. Je zajímavá především oranžově červenými, zářivými nálevkovitými květy. Hlízky vysazujeme na slunné, teplé stanoviště chráněné před větrem s lehčí propustnou půdou. Rostliny nejsou mrazuvzdorné. Na podzim po prvních mrazech hlízky opatrně vyjmeme z půdy, očistíme, osušíme a skladujeme při 4–6 °C v písku či rašelině.

Pryskyřníky – původem z Malé Asie jsou vhodné zejména k řezu a k výsadbám do truhlíků. Jedná se o plné květy v barvě bílé, žluté, oranžové, růžové a červené. Hlízky vysazujeme na slunné stanoviště do humózní, propustné půdy. Na zimu je chráníme rašelinovým mulčem, kompostovanou borkou, chvojím apod. Před výsadbou se musí hlízky na několik hodin namočit do vlažné vody – lépe pak vzcházejí. Je třeba dbát na to, aby nebyly vysázeny obráceně, tj. vegetačním vrcholem dolů. Po odkvětu omezíme zálivku, aby hlízky lépe vyschly. Po sklizni je skladujeme na suchém a chladném místě.

Tygřice, původem ze Střední a Jižní Ameriky, je vhodná především do skupinových výsadeb. Vyniká různobarevnými, exoticky skvrnitými květy. Každý květ se otevírá pouze jednou a večer uvadá. Cibulky vysazujeme na slunné stanoviště, do středně těžké půdy dobře zásobené humusem. Během vegetace je vhodné rostliny přihnojovat. Na podzim po prvních mrazech cibulky opatrně vyjmeme z půdy, očistíme a skladujeme při 8–12 °C.

Citranž Carizo je podnož k citrusům, pomerančům a mandarinkám. Patří k nenáročným rostlinám. Upozornění: rostlina může být dodána sestřižená na 20 - 30cm. NÁVOD NA PĚSTOVÁNÍ: Citrusy jsou stálezelené subtropické až tropické dřeviny rodu citrus, do kterého řadíme pomerančovník,citroník, mandarinku, grapefruit cedrát, laim, bigarádie, limet, šedok, bergamot a jiné. Většina rodu citrus jsou keře nebo malé, až středně veliké stromy. Jsou zajímavé tím, že se nechají pěstovat i v nádobách nebo větších květináčích,kde kvetou i plodí. Plody normálně vyzrávají a svojí kvalitou se neliší od dovážených. Květy jsou bílé, nebo vně růžové, mající 5 korunních lístků. Intenzivně a příjemně voní, bohatě medují. Citrusy jsou jednodomé a vytvářejí obojaké květy a většina je samosprašná. Jen u málo druhů a odrůd je nutné opylení cizím pylem. Květy se tvoří hlavně na jednoletém dřevě. Pokud Vám rostlina kvete v bytě je potřeba květy opylovat. Jsou druhy, které kvetou jen jednou ročně (pomerančovník, grapefruit), jiné kvetou vícekrát (Meyerův) nebo s krátkými přestávkami (citroníky). Rostliny, které jsou množeny řízkováním nebo roubováním, začínají kvést a plodit již ve druhém roce. Od kvetení až do uzrání plodů je u nejranější - mandarinka Unschiu 5-6 měsíců, rané pomeranče dozrávají za 6-7 měsíců, citrony za 7-8 měsíců,pozdní odrůdy až za 11-14 měsíců. U některých citrusů jsou na rostlině současně plody dozrávající, malé zelené, květy nebo poupata. Na výživu plodů potřebuje rostlina na jeden plod 20-30 listů. Aby citrusy dobře rostly a bohatě plodily, potřebují určité podmínky. K nejdůležitějším patří dostatek tepla, světla, vláhy a odpovídající půda. Optimální teplota pro růst většiny citrusů je 22-24 ° C. Aktivní růst začíná již kolem 12 °C. Pokud teplota klesne pod 10 °C přecházejí citrusy do stavu vynuceného klidu, který snášejí i několik měsíců bez poškození. V tomto stavu se snižuje nárok na vodu i živiny. Takto rostlina mnohem snadněji přečká nepříznivé podmínky období zimování. Pro rostliny roubované na trifoliátě je tento způsob zimování nutností, jinak dochází k opadu listů a rostlina může i zahynout. Všechny pěstované citrusy jsou rostlinami světlomilnými. Pomerančovník, mandarinka a grapefruit snášejí dobře přímé sluneční světlo citroníku lépe vyhovuje světlo rozptýlené (lehké zastínění rákosem). Při přenesení citrusů v letních měsících z bytu ven, je nutné vždy přistínění rákosem, nebo je umístit pod řídké koruny stromů. Citrusy jsou rostlinami vláhomilnými. Zálivku provádíme podle potřeby vždy vlahou a měkkou vodou. Nevhodná je voda obsahující chlór. Celý kořenový bal musí být dobře provlhčený. Nesnáší však dlouhodobé přemokření. V zimě u rostlin, které přezimují v chladu, je nutné omezit zálivku na minimum. Rostlinám nejlépe vyhovuje speciální zemina na citrusy, kterou lze již i zakoupit. Můžeme ji též nahradit směsí zahradnického substrátu, těžké jílovité zeminy a písku v poměru 2:1:1. U rostlin v květináčích tvoří zemina spíše fyzikální prostředí pro aktivitu kořenů, než-li zdroj živin. Tudíž je nutnoprovádět přihnojování kombinovaným hnojivem na citrusy. Přihnojujeme v letních měsících každý týden. Špatně živené citrusy zanechávají na listech typickou kresbu. Citrusy jsou stromy či keře, a proto je zapotřebí jim dát pro růst dostatečně veliké květináče. Pro jednoleté rostliny (květináče 10-12 cm, dvouleté rostliny 14-16 cm, tříleté 20-24 cm,čtyřlet 9 kolem 30 cm a starší větší nádoby. Přesazujeme až kořeny půdu v nádobě prokoření,a to nejlépe v březnu. Na dno dáme dobrou drenážní vrstvu. Pokud koupíte rostlinu s poupaty nebo květy je nutné ji cca 3 týdny rosit aby poupata neopadala.

Citroník LAIM je bohatě plodící citroník, vhodný pro pěstování v bytech. Plody mají atraktivní červenou barvu. NÁVOD NA PĚSTOVÁNÍ: Citrusy jsou stálezelené subtropické až tropické dřeviny rodu citrus, do kterého řadíme pomerančovník,citroník, mandarinku, grapefruit cedrát, laim, bigarádie, limet, šedok, bergamot a jiné. Většina rodu citrus jsou keře nebo malé, až středně veliké stromy. Jsou zajímavé tím, že se nechají pěstovat i v nádobách nebo větších květináčích,kde kvetou i plodí. Plody normálně vyzrávají a svojí kvalitou se neliší od dovážených. Květy jsou bílé, nebo vně růžové, mající 5 korunních lístků. Intenzivně a příjemně voní, bohatě medují. Citrusy jsou jednodomé a vytvářejí obojaké květy a většina je samosprašná. Jen u málo druhů a odrůd je nutné opylení cizím pylem. Květy se tvoří hlavně na jednoletém dřevě. Pokud Vám rostlina kvete v bytě je potřeba květy opylovat. Jsou druhy, které kvetou jen jednou ročně (pomerančovník, grapefruit), jiné kvetou vícekrát (Meyerův) nebo s krátkými přestávkami (citroníky). Rostliny, které jsou množeny řízkováním nebo roubováním, začínají kvést a plodit již ve druhém roce. Od kvetení až do uzrání plodů je u nejranější mandarinka Unschiu 5 - 6 měsíců, rané pomeranče dozrávají za 6-7 měsíců, citrony za 7-8 měsíců,pozdní odrůdy až za 11-14 měsíců. U některých citrusů jsou na rostlině současně plody dozrávající, malé zelené, květy nebo poupata. Na výživu plodů potřebuje rostlina na jeden plod 20-30 listů. Aby citrusy dobře rostly a bohatě plodily, potřebují určité podmínky. K nejdůležitějším patří dostatek tepla, světla, vláhy a odpovídající půda. Optimální teplota pro růst většiny citrusů je 22-24 ° C. Aktivní růst začíná již kolem 12 °C. Pokud teplota klesne pod 10 °C přecházejí citrusy do stavu vynuceného klidu, který snášejí i několik měsíců bez poškození. V tomto stavu se snižuje nárok na vodu i živiny. Takto rostlina mnohem snadněji přečká nepříznivé podmínky období zimování. Pro rostliny roubované na trifoliátě je tento způsob zimování nutností, jinak dochází k opadu listů a rostlina může i zahynout. Všechny pěstované citrusy jsou rostlinami světlomilnými. Pomerančovník, mandarinka a grapefruit snášejí dobře přímé sluneční světlo citroníku lépe vyhovuje světlo rozptýlené (lehké zastínění rákosem). Při přenesení citrusů v letních měsících z bytu ven, je nutné vždy přistínění rákosem, nebo je umístit pod řídké koruny stromů. Citrusy jsou rostlinami vláhomilnými. Zálivku provádíme podle potřeby vždy vlahou a měkkou vodou. Nevhodná je voda obsahující chlór. Celý kořenový bal musí být dobře provlhčený. Nesnáší však dlouhodobé přemokření. V zimě u rostlin, které přezimují v chladu, je nutné omezit zálivku na minimum. Rostlinám nejlépe vyhovuje speciální zemina na citrusy, kterou lze již i zakoupit. Můžeme ji též nahradit směsí zahradnického substrátu, těžké jílovité zeminy a písku v poměru 2:1:1. U rostlin v květináčích tvoří zemina spíše fyzikální prostředí pro aktivitu kořenů, než-li zdroj živin. Tudíž je nutnoprovádět přihnojování kombinovaným hnojivem na citrusy. Přihnojujeme v letních měsících každý týden. Špatně živené citrusy zanechávají na listech typickou kresbu. Citrusy jsou stromy či keře, a proto je zapotřebí jim dát pro růst dostatečně veliké květináče. Pro jednoleté rostliny (květináče 10-12 cm, dvouleté rostliny 14-16 cm, tříleté 20-24 cm,čtyřleté kolem 30 cm a starší větší nádoby. Přesazujeme až kořeny půdu v nádobě prokoření,a to nejlépe v březnu. Na dno dáme dobrou drenážní vrstvu. Pokud koupíte rostlinu s poupaty nebo květy je nutné ji cca 3 týdny rosit aby poupata neopadala.

Citroník LUNARIO je velmi úrodný citroník, vhodný zejména do bytu. Má středně velké plody se slabší a hladkou slupkou. Dužnina má světlejší zelenožlutou barvu, je lehce kyselá a aromatická. Semen je v plodech málo nebo jsou zcela bez nich. Zvláštností této odrůdy je, že kvete a plodí několikrát do roka. Na rostlině tak během roku jsou květy i plody. NÁVOD NA PĚSTOVÁNÍ: Citrusy jsou stálezelené subtropické až tropické dřeviny rodu citrus, do kterého řadíme pomerančovník,citroník, mandarinku, grapefruit cedrát, laim, bigarádie, limet, šedok, bergamot a jiné. Většina rodu citrus jsou keře nebo malé, až středně veliké stromy. Jsou zajímavé tím, že se nechají pěstovat i v nádobách nebo větších květináčích,kde kvetou i plodí. Plody normálně vyzrávají a svojí kvalitou se neliší od dovážených. Květy jsou bílé, nebo vně růžové, mající 5 korunních lístků. Intenzivně a příjemně voní, bohatě medují. Citrusy jsou jednodomé a vytvářejí obojaké květy a většina je samosprašná. Jen u málo druhů a odrůd je nutné opylení cizím pylem. Květy se tvoří hlavně na jednoletém dřevě. Pokud Vám rostlina kvete v bytě je potřeba květy opylovat. Jsou druhy, které kvetou jen jednou ročně (pomerančovník, grapefruit), jiné kvetou vícekrát (Meyerův) nebo s krátkými přestávkami (citroníky). Rostliny, které jsou množeny řízkováním nebo roubováním, začínají kvést a plodit již ve druhém roce. Od kvetení až do uzrání plodů je u nejranější mandarinka Unschiu 5 - 6 měsíců, rané pomeranče dozrávají za 6-7 měsíců, citrony za 7-8 měsíců,pozdní odrůdy až za 11-14 měsíců. U některých citrusů jsou na rostlině současně plody dozrávající, malé zelené, květy nebo poupata. Na výživu plodů potřebuje rostlina na jeden plod 20-30 listů. Aby citrusy dobře rostly a bohatě plodily, potřebují určité podmínky. K nejdůležitějším patří dostatek tepla, světla, vláhy a odpovídající půda. Optimální teplota pro růst většiny citrusů je 22-24 ° C. Aktivní růst začíná již kolem 12 °C. Pokud teplota klesne pod 10 °C přecházejí citrusy do stavu vynuceného klidu, který snášejí i několik měsíců bez poškození. V tomto stavu se snižuje nárok na vodu i živiny. Takto rostlina mnohem snadněji přečká nepříznivé podmínky období zimování. Pro rostliny roubované na trifoliátě je tento způsob zimování nutností, jinak dochází k opadu listů a rostlina může i zahynout. Všechny pěstované citrusy jsou rostlinami světlomilnými. Pomerančovník, mandarinka a grapefruit snášejí dobře přímé sluneční světlo citroníku lépe vyhovuje světlo rozptýlené (lehké zastínění rákosem). Při přenesení citrusů v letních měsících z bytu ven, je nutné vždy přistínění rákosem, nebo je umístit pod řídké koruny stromů. Citrusy jsou rostlinami vláhomilnými. Zálivku provádíme podle potřeby vždy vlahou a měkkou vodou. Nevhodná je voda obsahující chlór. Celý kořenový bal musí být dobře provlhčený. Nesnáší však dlouhodobé přemokření. V zimě u rostlin, které přezimují v chladu, je nutné omezit zálivku na minimum. Rostlinám nejlépe vyhovuje speciální zemina na citrusy, kterou lze již i zakoupit. Můžeme ji též nahradit směsí zahradnického substrátu, těžké jílovité zeminy a písku v poměru 2:1:1. U rostlin v květináčích tvoří zemina spíše fyzikální prostředí pro aktivitu kořenů, než-li zdroj živin. Tudíž je nutnoprovádět přihnojování kombinovaným hnojivem na citrusy. Přihnojujeme v letních měsících každý týden. Špatně živené citrusy zanechávají na listech typickou kresbu. Citrusy jsou stromy či keře, a proto je zapotřebí jim dát pro růst dostatečně veliké květináče. Pro jednoleté rostliny (květináče 10-12 cm, dvouleté rostliny 14-16 cm, tříleté 20-24 cm,čtyřleté kolem 30 cm a starší větší nádoby. Přesazujeme až kořeny půdu v nádobě prokoření,a to nejlépe v březnu. Na dno dáme dobrou drenážní vrstvu. Pokud koupíte rostlinu s poupaty nebo květy je nutné ji cca 3 týdny rosit aby poupata neopadala.

Krásná rostlinka, ze které sklidíte lahodné plody plné vitamínů. Citroník Meyer je klasický, velmi odolný citroník vhodný pro bytové pěstování. Velmi šťavnaté plody se slabou slupkou. NÁVOD NA PĚSTOVÁNÍ: Citrusy jsou stálezelené subtropické až tropické dřeviny rodu citrus, do kterého řadíme pomerančovník,citroník, mandarinku, grapefruit cedrát, laim, bigarádie, limet, šedok, bergamot a jiné. Většina rodu citrus jsou keře nebo malé, až středně veliké stromy. Jsou zajímavé tím, že se nechají pěstovat i v nádobách nebo větších květináčích,kde kvetou i plodí. Plody normálně vyzrávají a svojí kvalitou se neliší od dovážených. Květy jsou bílé, nebo vně růžové, mající 5 korunních lístků. Intenzivně a příjemně voní, bohatě medují. Citrusy jsou jednodomé a vytvářejí obojaké květy a většina je samosprašná. Jen u málo druhů a odrůd je nutné opylení cizím pylem. Květy se tvoří hlavně na jednoletém dřevě. Pokud Vám rostlina kvete v bytě je potřeba květy opylovat. Jsou druhy, které kvetou jen jednou ročně (pomerančovník, grapefruit), jiné kvetou vícekrát (Meyerův) nebo s krátkými přestávkami (citroníky). Rostliny, které jsou množeny řízkováním nebo roubováním, začínají kvést a plodit již ve druhém roce. Od kvetení až do uzrání plodů je u nejranější mandarinka Unschiu 5 - 6 měsíců, rané pomeranče dozrávají za 6-7 měsíců, citrony za 7-8 měsíců,pozdní odrůdy až za 11-14 měsíců. U některých citrusů jsou na rostlině současně plody dozrávající, malé zelené, květy nebo poupata. Na výživu plodů potřebuje rostlina na jeden plod 20-30 listů. Aby citrusy dobře rostly a bohatě plodily, potřebují určité podmínky. K nejdůležitějším patří dostatek tepla, světla, vláhy a odpovídající půda. Optimální teplota pro růst většiny citrusů je 22-24 ° C. Aktivní růst začíná již kolem 12 °C. Pokud teplota klesne pod 10 °C přecházejí citrusy do stavu vynuceného klidu, který snášejí i několik měsíců bez poškození. V tomto stavu se snižuje nárok na vodu i živiny. Takto rostlina mnohem snadněji přečká nepříznivé podmínky období zimování. Pro rostliny roubované na trifoliátě je tento způsob zimování nutností, jinak dochází k opadu listů a rostlina může i zahynout. Všechny pěstované citrusy jsou rostlinami světlomilnými. Pomerančovník, mandarinka a grapefruit snášejí dobře přímé sluneční světlo citroníku lépe vyhovuje světlo rozptýlené (lehké zastínění rákosem). Při přenesení citrusů v letních měsících z bytu ven, je nutné vždy přistínění rákosem, nebo je umístit pod řídké koruny stromů. Citrusy jsou rostlinami vláhomilnými. Zálivku provádíme podle potřeby vždy vlahou a měkkou vodou. Nevhodná je voda obsahující chlór. Celý kořenový bal musí být dobře provlhčený. Nesnáší však dlouhodobé přemokření. V zimě u rostlin, které přezimují v chladu, je nutné omezit zálivku na minimum. Rostlinám nejlépe vyhovuje speciální zemina na citrusy, kterou lze již i zakoupit. Můžeme ji též nahradit směsí zahradnického substrátu, těžké jílovité zeminy a písku v poměru 2:1:1. U rostlin v květináčích tvoří zemina spíše fyzikální prostředí pro aktivitu kořenů, než-li zdroj živin. Tudíž je nutnoprovádět přihnojování kombinovaným hnojivem na citrusy. Přihnojujeme v letních měsících každý týden. Špatně živené citrusy zanechávají na listech typickou kresbu. Citrusy jsou stromy či keře, a proto je zapotřebí jim dát pro růst dostatečně veliké květináče. Pro jednoleté rostliny (květináče 10-12 cm, dvouleté rostliny 14-16 cm, tříleté 20-24 cm,čtyřleté kolem 30cm a starší větší nádoby. Přesazujeme až kořeny půdu v nádobě prokoření,a to nejlépe v březnu. Na dno dáme dobrou drenážní vrstvu. Pokud koupíte rostlinu s poupaty nebo květy je nutné ji cca 3 týdny rosit aby poupata neopadala.

Citron ík Ponderosa je odr ůda s obrovskými plody, který dobře roste a plodí i v bytech. NÁVOD NA PĚSTOVÁNÍ: Citrusy jsou stálezelené subtropické až tropické dřeviny rodu citrus, do kterého řadíme pomerančovník,citroník, mandarinku, grapefruit cedrát, laim, bigarádie, limet, šedok, bergamot a jiné. Většina rodu citrus jsou keře nebo malé, až středně veliké stromy. Jsou zajímavé tím, že se nechají pěstovat i v nádobách nebo větších květináčích,kde kvetou i plodí. Plody normálně vyzrávají a svojí kvalitou se neliší od dovážených. Květy jsou bílé, nebo vně růžové, mající 5 korunních lístků. Intenzivně a příjemně voní, bohatě medují. Citrusy jsou jednodomé a vytvářejí obojaké květy a většina je samosprašná. Jen u málo druhů a odrůd je nutné opylení cizím pylem. Květy se tvoří hlavně na jednoletém dřevě. Pokud Vám rostlina kvete v bytě je potřeba květy opylovat. Jsou druhy, které kvetou jen jednou ročně (pomerančovník, grapefruit), jiné kvetou vícekrát (Meyerův) nebo s krátkými přestávkami (citroníky). Rostliny, které jsou množeny řízkováním nebo roubováním, začínají kvést a plodit již ve druhém roce. Od kvetení až do uzrání plodů je u nejranější mandarinka Unschiu 5 - 6 měsíců, rané pomeranče dozrávají za 6-7 měsíců, citrony za 7-8 měsíců,pozdní odrůdy až za 11-14 měsíců. U některých citrusů jsou na rostlině současně plody dozrávající, malé zelené, květy nebo poupata. Na výživu plodů potřebuje rostlina na jeden plod 20-30 listů. Aby citrusy dobře rostly a bohatě plodily, potřebují určité podmínky. K nejdůležitějším patří dostatek tepla, světla, vláhy a odpovídající půda. Optimální teplota pro růst většiny citrusů je 22-24 ° C. Aktivní růst začíná již kolem 12 °C. Pokud teplota klesne pod 10 °C přecházejí citrusy do stavu vynuceného klidu, který snášejí i několik měsíců bez poškození. V tomto stavu se snižuje nárok na vodu i živiny. Takto rostlina mnohem snadněji přečká nepříznivé podmínky období zimování. Pro rostliny roubované na trifoliátě je tento způsob zimování nutností, jinak dochází k opadu listů a rostlina může i zahynout. Všechny pěstované citrusy jsou rostlinami světlomilnými. Pomerančovník, mandarinka a grapefruit snášejí dobře přímé sluneční světlo citroníku lépe vyhovuje světlo rozptýlené (lehké zastínění rákosem). Při přenesení citrusů v letních měsících z bytu ven, je nutné vždy přistínění rákosem, nebo je umístit pod řídké koruny stromů. Citrusy jsou rostlinami vláhomilnými. Zálivku provádíme podle potřeby vždy vlahou a měkkou vodou. Nevhodná je voda obsahující chlór. Celý kořenový bal musí být dobře provlhčený. Nesnáší však dlouhodobé přemokření. V zimě u rostlin, které přezimují v chladu, je nutné omezit zálivku na minimum. Rostlinám nejlépe vyhovuje speciální zemina na citrusy, kterou lze již i zakoupit. Můžeme ji též nahradit směsí zahradnického substrátu, těžké jílovité zeminy a písku v poměru 2:1:1. U rostlin v květináčích tvoří zemina spíše fyzikální prostředí pro aktivitu kořenů, než-li zdroj živin. Tudíž je nutnoprovádět přihnojování kombinovaným hnojivem na citrusy. Přihnojujeme v letních měsících každý týden. Špatně živené citrusy zanechávají na listech typickou kresbu. Citrusy jsou stromy či keře, a proto je zapotřebí jim dát pro růst dostatečně veliké květináče. Pro jednoleté rostliny (květináče 10-12 cm, dvouleté rostliny 14-16 cm, tříleté 20-24 cm,čtyřleté kolem 30 cm a starší větší nádoby. Přesazujeme až kořeny půdu v nádobě prokoření,a to nejlépe v březnu. Na dno dáme dobrou drenážní vrstvu. Pokud koupíte rostlinu s poupaty nebo květy je nutné ji cca 3 týdny rosit aby poupata neopadala.

Citronová tráva je oblíbenou ingrediencí nejen v asijské kuchyni. Rostlina dorůstá v našich podmínkách do velikosti 70 - 90 cm. Především pikantní chutí a aromatem se blíží citronu, narozdíl od něj však jídlo neokyselí. Využívá se v čerstvé, sušené nebo mražené podobě. Z rostliny lze dělat např. čaje, přidávat ji do čajových směsích, využít ji do polévek, k masu, k rybám a krevetám, nebo mořským plodům. Zevně citronová tráva pomáhá k hojení ran a uvolnění svalů. Zevně se rostlina používá tak, že si pár nasekaných listů přidáte do koupele. NÁVOD NA PĚSTOVÁNÍ: Citronová tráva v našich podmínkách nepřezimuje, proto se musí pěstovat jako přenosná rostlina. Sází se do neutrálního, propustného substrátu a prospívá ji slunečné nebo polostinné stanoviště. Na léto můžete rostlinu nechat venku v zahradě, přes zimu se pěstuje při pokojové teplotě s omezenou zálivkou. Od jara do podzimu je vhodné rostlinu přihnojovat přírodními hnojivy. LÉČIVÉ ÚČINKY: - pomáhá snižovat cholesterol - pozitivně působí na trávení - působí detoxikačně na játra - snižuje mastnotu pleti - zvyšuje koncentraci - pomáhá léčit chřipku a nachlazení - má antibakteriální účinky

Clematisy neboli plaménky jsou vytrvalé rostliny. Svými úžasnými rozmanitými květy zkrášlí každou zahradu, pergolu, či starý plot po kterém se mohou pnout. Clematis horský (Clematis montana) je nejbujněji rostoucí druh plaménku. Kultivar Rubens bohatě kvete již na přelomu dubna a května a kvetení trvá až do června. Řez se provádí na jaře, kdy už nehrozí jarní mrazíky. Odstraní se pouze poškozené a suché výhony. NÁVOD NA PĚSTOVÁNÍClematisy sázíme na světlé, před větrem chráněné místo. Při výsadbě rostliny ke stěně domu je nutné nechat cca 45 cm volného místa od zdi pro přístup dešťové vody, potřebuje totiž vydatnou zálivku. Výborně se mu daří na přímém slunci, ale snese i mírný polostín. Rostlině vyhovuje propustná, humózní půda, která nesmí být kyselá. Kořeny rostliny by měly být ve stínu. Ke Clematisu proto můžeme vysadit nějakou nižší vytrvalou rostlinu.

Clematisy neboli plaménky jsou vytrvalé rostliny. Svými úžasnými rozmanitými květy zkrášlí každou zahradu, pergolu, či starý plot po kterém se mohou pnout. Clematis MULTI BLUE kvete plnými, modrými květy. Objevují se v červnu a podruhé v září. Řez tohoto kultivaru se provádí v únoru až březnu kdy se odstraní všechny slabé a suché výhony. Silné výhony, které se ponechají, se zkrátí cca na třetinu. Upozornění: Na jaře jsou tyto rostliny dodávány zatažené v kořenech. Děkujeme za pochopení. NÁVOD NA PĚSTOVÁNÍ Clematisy sázíme na světlé, před větrem chráněné místo. Při výsadbě rostliny ke stěně domu je nutné nechat cca 45 cm volného místa od zdi pro přístup dešťové vody, potřebuje totiž vydatnou zálivku. Výborně se mu daří na přímém slunci, ale snese i mírný polostín. Rostlině vyhovuje propustná, humózní půda, která nesmí být kyselá. Kořeny rostliny by měly být ve stínu. Ke Clematisu proto můžeme vysadit nějakou nižší vytrvalou rostlinu.

Aronie keřová je sladkoplodý černý jeřáb. Plody jsou černé malvičky velikosti hrachu uspořádané v hustých chocholcích. Obsahují cenné látky, vitamíny C,P,PP,B2,B9, karoten a rutin. Rutin se používá v lékařství proti žaludečním vředům, vysokému tlaku a dalším nemocem. V kuchyni mají plody všestranné využití. Lze je zpracovávat podobně jako černý rybíz. Zavařeniny z černých jeřabin se hodí k pikantním pokrmům a mohou nahradit klikvový rosol. Návod na výborný likér z plodů Aronie najdete na našem blogu pod odkazem http://www.blog.zahradnictvikruh.cz/vyborny-domaci-jerabinovy-liker-z-aronie/ NÁVOD NA PĚSTOVÁNÍDruh Aronia melanocarpa není náročný na půdu a klima. Roste a plodí i v horších půdách a nepříznivých klimatických podmínkách. Nástup plodnosti je velmi časný, vysoký a pravidelný. Keř je nižší, výšky asi 1,5 m kulovitý a středně hustý a uplatní se také jako plotový a krycí keř. Tento druh dozrává v první polovině září a netrpí chorobami ani škůdci. Odrůda je samosprašná. U této rostliny vystačíme s výchovným řezem, při němž odstraňujeme nízké větve a příliš husté výhony. Při výsadbě postupujeme stejně jako např. u keřového rybízu. Do vykopané jámy dáme na dno vrstvu dobrého kompostu. Po výsadbě rostlinu důkladně zalijeme. Každoročně pak přihnojujeme např. Cereritem.

8594028311092Červivost jabloní STOP je insekticid na přírodní bázi s kontaktním působením. Zajišťuje rychlý účinek již po několika hodinách. Nebyla prokázána rezistence. Účinkuje na obaleče na jabloních a révě vinné. H410 Vysoce toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky. Používejte přípravky na ochranu rostlin bezpečně. Před použitím si vždy přečtěte označení a informace o přípravku.12 ml přípravku stačí k přípravě 10 l aplikační kapaliny (pro 1 strom cca 2 l postřiku) ochranná lhůta: 7 dní pro jabloně a 14 dní pro révu aplikace v měsících: 5,6,7,8