Subtropické zahradnictví KRUH

Citrus Cedro na první pohled zaujme svými obřími plody. Jsou oválného tvaru a mohou dorůst velikosti i 20 cm. Použít se dá dužnina i bílé oplodí. Dužnina má chuť podobnou citrónu a bílé oplodí je nasládlé. NÁVOD NA PĚSTOVÁNÍ: Citrusy jsou stálezelené subtropické až tropické dřeviny rodu citrus, do kterého řadíme pomerančovník,citroník, mandarinku, grapefruit cedrát, laim, bigarádie, limet, šedok, bergamot a jiné. Většina rodu citrus jsou keře nebo malé, až středně veliké stromy. Jsou zajímavé tím, že se nechají pěstovat i v nádobách nebo větších květináčích,kde kvetou i plodí. Plody normálně vyzrávají a svojí kvalitou se neliší od dovážených. Květy jsou bílé, nebo vně růžové, mající 5 korunních lístků. Intenzivně a příjemně voní, bohatě medují. Citrusy jsou jednodomé a vytvářejí obojaké květy a většina je samosprašná. Jen u málo druhů a odrůd je nutné opylení cizím pylem. Květy se tvoří hlavně na jednoletém dřevě. Pokud Vám rostlina kvete v bytě je potřeba květy opylovat. Jsou druhy, které kvetou jen jednou ročně (pomerančovník, grapefruit), jiné kvetou vícekrát (Meyerův) nebo s krátkými přestávkami (citroníky). Rostliny, které jsou množeny řízkováním nebo roubováním, začínají kvést a plodit již ve druhém roce. Od kvetení až do uzrání plodů je u nejranější mandarinka Unschiu 5 - 6 měsíců, rané pomeranče dozrávají za 6-7 měsíců, citrony za 7-8 měsíců,pozdní odrůdy až za 11-14 měsíců. U některých citrusů jsou na rostlině současně plody dozrávající, malé zelené, květy nebo poupata. Na výživu plodů potřebuje rostlina na jeden plod 20-30 listů. Aby citrusy dobře rostly a bohatě plodily, potřebují určité podmínky. K nejdůležitějším patří dostatek tepla, světla, vláhy a odpovídající půda. Optimální teplota pro růst většiny citrusů je 22-24 ° C. Aktivní růst začíná již kolem 12 °C. Pokud teplota klesne pod 10 °C přecházejí citrusy do stavu vynuceného klidu, který snášejí i několik měsíců bez poškození. V tomto stavu se snižuje nárok na vodu i živiny. Takto rostlina mnohem snadněji přečká nepříznivé podmínky období zimování. Pro rostliny roubované na trifoliátě je tento způsob zimování nutností, jinak dochází k opadu listů a rostlina může i zahynout. Všechny pěstované citrusy jsou rostlinami světlomilnými. Pomerančovník, mandarinka a grapefruit snášejí dobře přímé sluneční světlo citroníku lépe vyhovuje světlo rozptýlené (lehké zastínění rákosem). Při přenesení citrusů v letních měsících z bytu ven, je nutné vždy přistínění rákosem, nebo je umístit pod řídké koruny stromů. Citrusy jsou rostlinami vláhomilnými. Zálivku provádíme podle potřeby vždy vlahou a měkkou vodou. Nevhodná je voda obsahující chlór. Celý kořenový bal musí být dobře provlhčený. Nesnáší však dlouhodobé přemokření. V zimě u rostlin, které přezimují v chladu, je nutné omezit zálivku na minimum. Rostlinám nejlépe vyhovuje speciální zemina na citrusy, kterou lze již i zakoupit. Můžeme ji též nahradit směsí zahradnického substrátu, těžké jílovité zeminy a písku v poměru 2:1:1. U rostlin v květináčích tvoří zemina spíše fyzikální prostředí pro aktivitu kořenů, než-li zdroj živin. Tudíž je nutnoprovádět přihnojování kombinovaným hnojivem na citrusy. Přihnojujeme v letních měsících každý týden. Špatně živené citrusy zanechávají na listech typickou kresbu. Citrusy jsou stromy či keře, a proto je zapotřebí jim dát pro růst dostatečně veliké květináče. Pro jednoleté rostliny (květináče 10-12 cm, dvouleté rostliny 14-16 cm, tříleté 20-24 cm,čtyřleté kolem 30 cm a starší větší nádoby. Přesazujeme až kořeny půdu v nádobě prokoření,a to nejlépe v březnu. Na dno dáme dobrou drenážní vrstvu. Pokud koupíte rostlinu s poupaty nebo květy je nutné ji cca 3 týdny rosit aby poupata neopadala.

Citrus Cedro na první pohled zaujme svými obřími plody. Jsou oválného tvaru a mohou dorůst velikosti i 20 cm. Použít se dá dužnina i bílé oplodí. Dužnina má chuť podobnou citrónu a bílé oplodí je nasládlé. NÁVOD NA PĚSTOVÁNÍ: Citrusy jsou stálezelené subtropické až tropické dřeviny rodu citrus, do kterého řadíme pomerančovník,citroník, mandarinku, grapefruit cedrát, laim, bigarádie, limet, šedok, bergamot a jiné. Většina rodu citrus jsou keře nebo malé, až středně veliké stromy. Jsou zajímavé tím, že se nechají pěstovat i v nádobách nebo větších květináčích,kde kvetou i plodí. Plody normálně vyzrávají a svojí kvalitou se neliší od dovážených. Květy jsou bílé, nebo vně růžové, mající 5 korunních lístků. Intenzivně a příjemně voní, bohatě medují. Citrusy jsou jednodomé a vytvářejí obojaké květy a většina je samosprašná. Jen u málo druhů a odrůd je nutné opylení cizím pylem. Květy se tvoří hlavně na jednoletém dřevě. Pokud Vám rostlina kvete v bytě je potřeba květy opylovat. Jsou druhy, které kvetou jen jednou ročně (pomerančovník, grapefruit), jiné kvetou vícekrát (Meyerův) nebo s krátkými přestávkami (citroníky). Rostliny, které jsou množeny řízkováním nebo roubováním, začínají kvést a plodit již ve druhém roce. Od kvetení až do uzrání plodů je u nejranější mandarinka Unschiu 5 - 6 měsíců, rané pomeranče dozrávají za 6-7 měsíců, citrony za 7-8 měsíců,pozdní odrůdy až za 11-14 měsíců. U některých citrusů jsou na rostlině současně plody dozrávající, malé zelené, květy nebo poupata. Na výživu plodů potřebuje rostlina na jeden plod 20-30 listů. Aby citrusy dobře rostly a bohatě plodily, potřebují určité podmínky. K nejdůležitějším patří dostatek tepla, světla, vláhy a odpovídající půda. Optimální teplota pro růst většiny citrusů je 22-24 ° C. Aktivní růst začíná již kolem 12 °C. Pokud teplota klesne pod 10 °C přecházejí citrusy do stavu vynuceného klidu, který snášejí i několik měsíců bez poškození. V tomto stavu se snižuje nárok na vodu i živiny. Takto rostlina mnohem snadněji přečká nepříznivé podmínky období zimování. Pro rostliny roubované na trifoliátě je tento způsob zimování nutností, jinak dochází k opadu listů a rostlina může i zahynout. Všechny pěstované citrusy jsou rostlinami světlomilnými. Pomerančovník, mandarinka a grapefruit snášejí dobře přímé sluneční světlo citroníku lépe vyhovuje světlo rozptýlené (lehké zastínění rákosem). Při přenesení citrusů v letních měsících z bytu ven, je nutné vždy přistínění rákosem, nebo je umístit pod řídké koruny stromů. Citrusy jsou rostlinami vláhomilnými. Zálivku provádíme podle potřeby vždy vlahou a měkkou vodou. Nevhodná je voda obsahující chlór. Celý kořenový bal musí být dobře provlhčený. Nesnáší však dlouhodobé přemokření. V zimě u rostlin, které přezimují v chladu, je nutné omezit zálivku na minimum. Rostlinám nejlépe vyhovuje speciální zemina na citrusy, kterou lze již i zakoupit. Můžeme ji též nahradit směsí zahradnického substrátu, těžké jílovité zeminy a písku v poměru 2:1:1. U rostlin v květináčích tvoří zemina spíše fyzikální prostředí pro aktivitu kořenů, než-li zdroj živin. Tudíž je nutnoprovádět přihnojování kombinovaným hnojivem na citrusy. Přihnojujeme v letních měsících každý týden. Špatně živené citrusy zanechávají na listech typickou kresbu. Citrusy jsou stromy či keře, a proto je zapotřebí jim dát pro růst dostatečně veliké květináče. Pro jednoleté rostliny (květináče 10-12 cm, dvouleté rostliny 14-16 cm, tříleté 20-24 cm,čtyřleté kolem 30 cm a starší větší nádoby. Přesazujeme až kořeny půdu v nádobě prokoření,a to nejlépe v březnu. Na dno dáme dobrou drenážní vrstvu. Pokud koupíte rostlinu s poupaty nebo květy je nutné ji cca 3 týdny rosit aby poupata neopadala.

Obří kanadská borůvka BIG CHANDLER je ta nejlepší odrůda borůvky jakou můžete mít. Její plody jsou největší - až 3cm a chuťově nejlepší. Sklízí se po dlouhou dobu až 6ti týdnů, od poloviny července až do konce srpna. Dorůstá výšky do 1,5m. NÁVOD NA PĚSTOVÁNÍ: Borůvka Kanadská, chocholičnatá, zahradní, hroznovitá, nebo také americká. Jsou různé názvy, které označují jeden a ten samý druh borůvek. Tento druh borůvek má na rozdíl od různých náhražek jako zimolezy a muchovníky znamenitou chuť a aroma, patří mezi nejvyhledávanější ovoce zejména mezi dětmi. Plody borůvek právem zařazujeme mezi nejzdravější ovoce. Obsahují vitamíny, minerální látky a barviva, které mají mimořádné příznivý vliv na lidský organismus zvyšují obranyschopnost, výborně působí proti průjmům. Částečně pomáhají při léčbě cukrovky, dny a revmatismu. Lidové léčitelství doporučuje každému sníst ročně alespoň 1,5 kg čerstvých borůvek pro vyčištění organismu. Pro dobré výsledky při pěstování těchto borůvek je třeba dodržet dva základní faktory: kyselou půdu a dostatek vody. Z našich zkušeností vyplývá, že nejideálnější způsob pěstování je následující: Pokud chceme pěstovat borůvky ve volné půdě, jsme nuceni připravit jámu 0,5 x 0,5 x 0,5 m, kterou vyložíme fólií do které uděláme několik malých dírek a naplníme čistou rašelinou. Pokud máme k dispozici kvalitní kompost, nebo rozleželý hnůj můžeme přidat na dno jámy. Po výsadbě do takto připravené země nemusíme první dva roky hnojit a poté přihnojujeme hnojivy na kyselomilné rostliny, nebo speciálními hnojivy na borůvky.Pokud tedy dodržíme dostatečnou kyselost půdy, to znamená PH okolo 4,5 a dostatek vody, odmění se nám rostliny každoročně bohatou úrodou vynikajících plodů. Rostliny nevyžadují pravidelný řez, ale cca po čtyřech letech odstraníme staré proschlé větve. Tyto borůvky se dají s velkým úspěchem pěstovat i v nádobách na balkoně či na terase. Musíme pamatovat na to, že čím větší nádoba, tím větší úroda. Pro pětileté rostliny doporučujeme nádobu o objemu alespoň 45 l, naplněnou již zmíněnou směsí rašeliny a písku. Keříky jsou velmi odolné vůči mrazu a dají se pěstovat i v oblastech do 800 m nad mořem.

Kanadská borůvka Nelson je středně raná odrůda zrající v polovině srpna. Roste do výšky do 1,5m a její plody dorůstají středně velké. Z jednoho dospělého keře se jich sklidí opravdu hodně a to až 7kg. Tato odrůda je dobře odolná mrazu. NÁVOD NA PĚSTOVÁNÍ:Borůvka Kanadská, chocholičnatá, zahradní, hroznovitá, nebo také americká. Jsou různé názvy, které označují jeden a ten samý druh borůvek.Tento druh borůvek má na rozdíl od různých náhražek jako zimolezy a muchovníky znamenitou chuť a aroma, patří mezi nejvyhledávanější ovocezejména mezi dětmi. Plody borůvek právem zařazujeme mezi nejzdravější ovoce. Obsahují vitamíny, minerální látky a barviva, které mají mimořádné příznivý vliv na lidský organismus zvyšují obranyschopnost, výborně působí proti průjmům. Částečně pomáhají při léčbě cukrovky, dny a revmatismu. Lidové léčitelství doporučuje každému sníst ročně alespoň 1,5 kg čerstvých borůvek pro vyčištění organismu.Pro dobré výsledky při pěstování těchto borůvek je třeba dodržet dva základní faktory: kyselou půdu a dostatek vody. Z našich zkušeností vyplývá, že nejideálnější způsob pěstování je následující:Pokud chceme pěstovat borůvky ve volné půdě, jsme nuceni připravit jámu 0,5 x 0,5 x 0,5 m, kterou vyložíme fólií do které uděláme několik malých dírek a naplníme čistou rašelinou. Pokud máme k dispozici kvalitní kompost, nebo rozleželý hnůj můžeme přidat na dno jámy. Po výsadbě do takto připravené země nemusíme první dva roky hnojit a poté přihnojujeme hnojivy na kyselomilné rostliny, nebo speciálními hnojivy na borůvky.Pokud tedy dodržíme dostatečnou kyselost půdy, to znamená PH okolo 4,5 a dostatek vody, odmění se nám rostliny každoročně bohatou úrodou vynikajících plodů. Rostliny nevyžadují pravidelný řez, ale cca po čtyřech letech odstraníme staré proschlé větve.Tyto borůvky se dají s velkým úspěchem pěstovat i v nádobách na balkoně či na terase. Musíme pamatovat na to, že čím větší nádoba, tím většíúroda. Pro pětileté rostliny doporučujeme nádobu o objemu alespoň 45 l, naplněnou již zmíněnou směsí rašeliny a písku. Keříky jsou velmi odolné vůči mrazu a dají se pěstovat i v oblastech do 800 m nad mořem.

Olivovník je velmi odolný dekorativní keřík (stromek), vhodný i do chladnějších bytů. Výhodou olivovníku je, že se dá tvarovat řezem podobně jako bonsaj. Můžete ho nechat růst do keříku nebo si jej zapěstovat do atraktivního stromku, který Vám bude každý závidět . NÁVOD NA PĚSTOVÁNÍ: Olivovník je jeden z nejstarších kulturních stromů. Pochází z Afriky oblast Sahary, odkud se rozšířil do Řecka a ostatních zemí. Je to stále zelený keř nebo pomalu rostoucí strom. Můžeme jej pěstovat i v bonsajové podobě. Listy jsou úzké, kožovité na povrchu šedozelené, na spodní straně stříbřitě šedé až bělavé. Zdobí celou rostlinu a postupně se obměňují. Rostlina vyžaduje dostatečnou závlahu (hlavně na jaře), ale i po celou dobu vegetační aktivity, ne však přemokření. Přes léto přihnojujeme univerzálním hnojivem 1x za 14 dní. Půda musí být lehká propustná (zahradnický substrát s přídavkem písku). Olivovník s úspěchem pěstujeme v nádobách. Je výhodné přes léto vynést nádobu s rostlinou na balkón nebo do zahrady. Přes zimu můžeme rostlinu umístit do chladné světlé místnosti. Při správném ošetřování brzo zaplodí. V našich podmínkách se pěstuje spíše jako rostlina okrasná listem, než pro plody.

Ortiva ® je postřikový fungicidní přípravek ve formě suspenzního koncentrátu (SC) k ochraně zeleniny a okrasných rostlin proti houbovým chorobám. Balení 10ml, vystačí na 4 - 10 l aplikační kapaliny, ošetří až 100m2 plochy

Ořešák Hospozinský červený je polopapírák s červeným jádrem. Plody jsou středně velké a jádro vyplňuje celou skořápku. Zraje od října. Tato odrůda je samosprašná a vhodná do všech pěstitelských oblastí.

Ořešák Lange van Lod je velkoplodá odrůda s opravdu obrovskými plody. Dorůstají délky až 8 cm a šířky 6 cm. Mohou být o hmotnosti 30 - 40 g. Jádro tvoří cca 30% hmotnosti celého ořechu. Jádra mají výbornou, nasládlou chuť. Skořápka je středně tvrdá. Plody se sklízí v polovině října. Stromky dorůstají výšky do 10 m a jsou samosprašné.

Ořešák vlašský WISNIC CZERWONY v kontejneru

Dlouho kvetoucí letnička používaná k záhonovým výsadbám, na obruby a do zahradních nádob. Snáší i přesazování v době kvetení a daří se jí v každé zahradní půdě. Kvete během celého léta.

Otužilá trvalka. Vyséváme na podzim do stínu nebo polostínu na vlhké stanoviště do úrodné půdy. Při výsevu do květináče nebo v jinou dobu, je nutná tzv. stratifikace - měsíc při 5-12 oC, klíčí cca 1 měsíc při teplotě 12 oC. Listy sklízíme od března do května a používáme v kuchyni jako koření pro mnoho pokrmů. Listy u rostliny po odvětu zasychají.

Poloraná, vysoce výnosná, silně aromatická odrůda, určená pro rychlení i polní pěstování. Vhodná pro přímou kuchyňskou úpravu, ke konzervaci, sušení a mražení. Postupnými výsevy docílíme průběžnou sklizeň čerstvého kopru. Vegetační doba 60-75 dnů.

účinky, používaná pro výsadbu na záhony a k řezu květů. Rostliny seříznuté po odkvětu asi 15 cm nad zemí znovu obrazí a vykvetou. Rostlinám se daří v propustné hlinitopísčité půdě, dobře zásobené živinami, na slunném stanovišti či v polostínu.

Trvalka vhodná do skupinových výsadeb i jako solitéra. Osivo vyséváme přímo na stanoviště, nezasypáváme, pouze zatlačíme do substrátu. Rostliny lze pěstovat i z předpěstované sadby. Rostliny vyžadují slunné a sušší stanoviště.

Letnička na záhony a do suchých vazeb. Sazenice dvakrát přepichujeme. Rostliny řežeme celé, plně rozkvetlé. Vyžaduje výživnou půdu a slunné stanoviště. Nesnáší mráz.

Raná partenokarpická odrůda středního vzrůstu. Plody jsou tmavě zelené, hrubě řídce bradavičnaté, válcovitého tvaru, geneticky nehořké. Odrůda je vysoce tolerantní proti plísni okurkové. Poměr šířky a délky je 3,4:1.

Raná až poloraná hybridní odrůda, odolná proti virové mozaice a padlí, vysoce tolerantní proti plísni okurkové. Rostliny jsou středně vzrůstné s převážně samičím květenstvím. Plody jsou geneticky nehořké. Poměr délky a šířky plodu je 3,5:1.

Raná, vysoce výnosná odrůda s převážně samičím kvetením. Plody jsou tmavě zelené, geneticky nehořké. Poměr délky a šířky plodu je 3,6:1. Odolná je proti virové mozaice, černi a padlí, vysoce tolerantní proti plísni okurkové.

Výnosný, raný až poloraný hybrid, vhodný do všech oblastí pěstování okurek. Má velmi výraznou odolnost proti plísni okurkové. Plody jsou geneticky nehořké. Poměr délky a šířky plodu je 3,1:1.

Výnosný poloraný hybrid, vhodný do všech oblastí pěstování okurek. Má velmi výraznou odolnost proti plísni okurkové. Plody jsou středně zelené řídce bradavičnaté geneticky nehořké. Poměr délky a šířky plodu je 3,2:1.